Davvisámegiella

Modeallagámmiris museumii 

Marinmuseumas lea máddagat 1752 rájis, dalle go gonagasas Adolf Fredriki vuođđudii Modellagámmira Karlskronas. Modeallagámmir sisdoalai modeallaid fatnasiin ja ráhkadusain, mat geavahuvvojedje geahččaleamis teknihkalaš čovdosiin ja ođđa fanastiippain. Ráhkadedje muhtin dávviriid erenoamážit čájeheapmái. Mátki Marinmusea modeallagámmirii addá geasuheaddji ipmárdusa 1700- ja 1800-logu fanashuksen- ja inšenevrradáidagis Ruoŧas. 

Min čoakkálmasat

Marinmusea čoakkálmasain ruoŧa mearrasuodjalusa historjjá lea seailluhuvvon. Čoakkálmasain leat sullii 36 000 dávvira, 240 000 gova, 22 000 sárguma, 1700 voluma vuorkádokumeanttain ja maid 30 000 girjji. Muhtin oasi sáhttá oaidnit min čájálmasain muhto stuorimus oassi lea min magasiinnain, vuorkkáin ja girjerádjosiin, dorvvolaččat seailluhuvvon boahtteáigái.

Min čájáhusat

Marinmuseas gávdnojit sullii guoktelogi čájáhusa mat earret iežá muitalit eallima birra mearas, fanashuksema birra ja čáhcevulošfanasbivddu birra galbma soađi áiggi. Lávket čáhcevulošfatnasa Neptun sisa mii leai mielde čáhcevulošfanasdáhpáhusas go ruošša čáhcevulošfanas U-137 darvánii Karlskrona olggobealde. Vásit ovtta máilmmi eanemus áidnalunddot čoakkálmasain galjonfiguvrraiguin dahje mana Lullimeara čázegiera vuollái ja geahča fanasráhtu soahtefatnasis Prins Carl jagi 1684:s. Marinmuseas leat maiddái máŋgga iežá fatnasa, earret iežá minsvepar Bremön 1940-logus ja skeppsgosse-fanas Jarramas, merrii bidjon jagi 1900. 

Oassi máilmmiárbbis 

Karlskrona lea oassi Unesco listtus máilmmiárbbiin. Dan dihte go Karlskrona lea bures seailluhuvvon ovdamearka eurohpálaš soahtefanasgávpogis. Marinmuseas don sáhtát váldit oasi vuosehusain, čájálmasain ja dávviriin mat sierra ládje muitalit soahtefanasgávpoga historjjá. 

Bures boahtin mátkkoštit ruoŧa mearrasuodjalusa historjjá čađa! 

 

Mannal Marinmuseas 

Rahpanáiggit

→ liŋka eaŋgalasgiela siidui 

Marinmusea biebmománu rahpanáiggit

→ liŋka eaŋgalasgiela siidui

Sisabeassanhaddi 

→ liŋka eaŋgalasgiela siidui 

 

Dehálaš dieđut

• Ealibat eai oačču leahkit museas. Spiehkastat dahkko dušše bargobeatnagiidda ja veahkkebeatnagiidda duođaštusain.

• Govven: Lea lohpi filbmet ja govvet (bliksta haga), priváhta geavaheapmái, olles museas.

• Biebmu ja juhkamuš: Ii leat lohpi váldit mielde ovttage biepmu, jieŋa dahje juhkamuša čájáhuslanjaide. Nuppát gearddis gávdno niestelatnja dutnje guhte háliidat váldit mielde iežas biepmu.

• Veaskkut ja vurken: Gávdnojit gábet unnit veaskkuide gárvofeaskáris. Leage buorre ja garvve váldit mielde stuorit veaskkuid museii dan dihte go ii gávdno vurkenvejolašvuođat dáidda. 

• Mánát nuorabut go 12 jagi: Sihkkarvuođa sivaid dihte mánát nuorabut go 12 jagi fertejit leat váhnema mielde olles museamátkkis. Dat guoská maid skuvllaid, astoáiggiid, valáštallanservviid ja sullasaččaid. Stuorit mánájoavkkuid sáhttá juohkit, muhto rávesolmmoš ferte leat mielde juohke joavkkus olles muesamátkkis.

 

Ovdal mannaleami 

Gávnna diehke 
Marinmusea lea Stumboholmenis Karlskrona guovddážis. Don sáhtát vázzit guovddážis, mátkkoštit kollektiivajohtolagaid dahje biillain diehke.

Vácci dahje sihkkeliin
Jus don vuolggát Stortorgetis don čuovut Kyrkogatana dievá vulos lulás. Raste Drottninggatana ja joatkke Kyrkogatana mielde gitta ollet sildái mii váldá du Stumholmenii. Joatkke njuolga ovddos maŋŋil silddi de beasat hede Marinmuseii mii lea du gurot bealde.

Almmolaš johtolat (bussa dahje toga)
Jus don boađát bussain dahje togain Karlskrona centralstationii de lea álkimus čuovvut kája Östra Hamngatana mielde. Go ollet sildái Stumholmenii de rastet ja joatkát njuolga ovddos. Ádjána sullii 20 minuhtta vázzit museas Karlskrona mátkeguovddážis.

Biillain 
Jus boađát biillain E22 mielde de válddát mohtortrafihkkageainnu Karlskrona guovddáža vuostá. Mohkas gurot guvlui guossehámmanis ja vuoje Östra Hamngatanii. Ja de čuovu galbbaid Marinmusea parkeremii.
Parkeremis váccát lulás gitta ollet sildái Stumholmenii. Joatkke njuolga ovddos maŋŋil silddi de beasat hede Marinmuseii mii lea du gurot bealde.

Parkeren
Parkeren olbmuide doaibmahehttehusain (dohkálaš parkerenlobiin) gávdno musea uvssa olggobealde. Marinmuseas leat parkerensajit divatmávssuin Sparregårdenis.

 

Mánáide ja veagaide 

Gávdnojit ollu heivehuvvon doaimmat čájáhusain gos mánát movttiidahttot searvat. Boradanbáiki fállá biepmu mánáide ja mánástuolut gávdnojit luoikamii jus gávdnojit doarvái ollu. Hivsset dikšolanjain gávdno feaskárgearddis ja niestelatnja gávdno nuppát gearddis. Manná bures váldit mielde mánávávnna čájáhussii, muhto garvve caggat uvssaid ja olgouvssaid. Muitte ahte mánát vuoli 12 jagi galget leat váhnema mielde olles museamannaleamis.  

 

Beasatlašvuohta

Hissat gávdnojit visot gerddiin, ja beasatlašheivehuvvon hivssegat gávdnojit feaskára bálddas. Parkeren olbmuide doaibmahehttehusain (dohkálaš parkerenlobiin) gávdno musea uvssa olggobealde.

 

Audioguide

Mii bidjat audioguide eŋgelasgillii.
→ Audioguide in English

 

Lohkat eanet

Loga eanet Marinmusea historjjá ja Marinmusea dutkama ja seailluhanbarggu birra eaŋgalasgillii: 
→ For further information please visit the English version on our website